Kdybych zde měl vyjmenovat všechny své kladné vlastnosti, tak by se to sem prostě nevešlo.
Stíny stromů  2016-08-24-002_a.jpg
MOTTO TÝDNE:
 
Nedávno mne napadlo
kreslit křídou na pádlo.
Tato písnička je jedna z mých prvních a jedna ze dvou, které kdy oficiálně vyšly na CD. Nejprve na CD "Setkání na Kančí louce 2" kde ji nazpíval Monsun a na CD "Kousek popela - Jihomoravské trampské legendy č.2", kde dala dokonce název celému albu. Tam už ji zpíváme my. Píseň má svižný twistový doprovod, i když textově by se dala zařadit spíše do prvorepublikového romantického stylu.
Tuto písničku jsem složil v době, když jsem končil vojnu, při jedné noční službě na bráně. Měl jsem z ní velikou radost, kterou mi za chvilku trochu pokazili Zelenáči, kteří v té době vydali desku Píseň větru z hor. Vypadalo to jako kdybych se po nich opičil. Později tuto písníčku měla nějakou dobu v repertáru brněnská Karabina a nakonec jsme ji hrávali i my s osadní kapelou.
Tato píseň vznikla jako vzpomínka na mého otce, který mne v té době nečekaně zemřel. Sice trampoval jen v mládí, ale velkým trampem byl můj děda. Byl snad údajně i šerifem údolí, ještě před napuštěním Brněnské přehrady. A tak jsem jim oběma věnovat tuto písničku, která je textově dost ovlivněna Wabiho textem Zvláštní znamení touha.
Tato píseň v klasické trampském stylu vznikla v roce 1970, když jsem začínal trempovat. Původně se jmenovala Má krásná osado, ale jelikož jsme právě v té době zakládali trampskou osadu TO Bystřina a chtěli jsme mít i vlastní osadní hymnu, tak nebylo nic jednoduššího, než změnit slovo "osado" na "Bystřino" a hymna byla na světě.
Tato píseň ležela dlouho, předlouho v šuplíku. Měla se původně jmenovat "Tři stébla trávy", ale nějak jsem stále nemohl dát dohromady kloudný text. Až v době, kdy už Bystřina nehrávala a já jsem spolupracoval s kapelou T E Band, tak se této zapomenuté melodie ujal její tehdejší kapelník Jožka Jégr a vznikl z toho Můj den, který pak TE Band zpíval vyšel na jejich albu "Poslední noc".
Tato písnička je vlastně jen takový osadní popěvek o našem osadním srubu, který se jmenoval Monte Búú. Název srubu vznikl podle toho, že stál na kraji louky, kde se přes týden pásly krávy a přes víkendy jsme tam přebývali my. Zvláštností je pravopis, kde jsme museli změnit kroužkované „ů“ na čárkované, abychom mohli nad dveře vyrobit nápis z březových větví.
Tuto písničku jsme se Samsonem napsali v době, kdy se napouštěla Dalešická přehrada a její vody zaplavily nejkrásnější trampské údolí na Moravě. V hlubokém kaňonu tam protékala v divokých peřejích řeka Jihlava, mezi trampy zvaná Jihlavka a jedno z nejkrásnějších míst bylo právě pod nejvyšším bodem celého údolí, Wisonovou skálou.
Tento text jsem původně napsal na známou melodii J.Šlitra Motýl. Složil jsem časem i melidii, která však byla velice slabá. Chvíli jsme ji s Bystřinou hráli, ale pak jsme ji odložili. Mne osobně je líto pohřbít i tento text a proto jej zde uvádím. Já osobně ho považuji za svůj nejlepší textový výtvor a má pro mne i silné osobní kouzlo. Kdo někdy plul v noci na kanoi po jezeře, ten ví o čem mluvím.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one